Tady je Novákovo. Podívejte se, co všechno vlastní odsouzený exsenátor

Tady je Novákovo. Podívejte se, co všechno vlastní odsouzený exsenátor

Bývalý senátor Alexandr Novák vlastní podle zjištění CNI stovky hektarů pozemků. Přestože byl odsouzen za přijetí 40 milionového úplatku, žádný majetek mu policie nezabavila.

Chomutov – Bývalý senátor ODS označovaný za severočeského kmotra Alexandr Novák je teprve pár měsíců na svobodě, přesto mu jeho byznys kvete bez problémů dál.

Ačkoliv byl odsouzen za přijetí zhruba 40 milionového úplatku, policie mu žádný majetek nezabavila. Prvoinstanční soud udělil Novákovi pouze peněžitý trest ve výši 5 milionů.

Novák se poté, co si ve vězení odpykal polovinu trestu, mohl vrátit zpět, aniž by mu z jeho majetkového portfolia ubyl jediný hektar.

Z analýzy CNI vyplývá, že Novák vlastní sám, nebo s přáteli celkem 268 hektarů pozemků. Dalších 27 hektarů pozemků mu patří prostřednictvím firmy Real Estate. Tato společnost vlastní například budovu obchodu Billa ve Vejprtech, či benzínku ve Vejprtech.

Jak již dříve CNI upozornilo, Novák před nástupem do vězení „půjčil“ 6,5 milionů svému známému, který následně koupil dva hotely v Chomutově. Ty Novák získal do spoluvlastnictví jen pár měsíců poté, co se vrátil z výkonu trestu.

Více se o podezřelé transakci dočtete ZDE.

Podle dřívějších informací vlastní také nemovitost v USA. Dům, ve kterém žije v Chomutově je ovšem napsaný na rodinnou firmu Multitechnik, na kterou v nedávné době převedl i další tři budovy.

Úspěšná akce

Ředitel Nadačního fondu proti korupci Petr Soukenka jednoduchými počty upozorňuje, že pro Nováka byla celá korupční akce, kvůli které byl odsouzen, navzdory odsuzujícímu verdiktu velmi výnosná.

„Alexandr Novák byl odsouzen za to, že přijal cca 40 mil. Kč úplatek. Dostal 4 roky vězení (ve skutečnosti si odseděl pouze dva roky) a 5 mil. Kč pokuty,“ vpočítává Soukenka. „Čistě z ekonomického pohledu jde o mimořádně úspěšnou akci, neboť pokud odečteme 5 mil. pokutu, tak Novákovi zůstalo přibližně 35 mil. Kč.“

Majetky Alexandra Nováka

2 budovy hotelů v Chomutově – společně s manželkou a manželi Ježkovými
30 ha – vlastní AN sám
187 ha – vlastní AN s Danielem Ježkem
51 ha – vlastní AN na 1/3 s Ježkem a Patrikem Oulickým
0,07 ha – AN napůl s manželkou
0,05 ha – AN s manželkou vlastní 5/6, zbývající část Kateřina Chlebečková
27 ha – přes společnost Real Estate

Podle Soukenky Novákův případ citelně odkrývá slabiny policejního i soudního systému. „Případ Alexandra Nováka je ukázkou toho, jak je současný systém zabavování nezákonně nabytého majetku, resp. systém finančních sankcí za korupční a hospodářské trestné činy žalostně neúčinný,“ říká.

Šáhněte mi na konta!

Novák byl v roce 2012 uznán okresním soudem v Chomutově vinným z přijetí zhruba 40 milionového úplatku za prodej plynárenských a energetických akcií. Tehdy ovšem soudce uložil Novákovi pouze podmíněný trest s finanční sankcí ve výši 5 milionů korun.

O dva roky později změnil odvolací Krajský soud v Ústí nad Labem verdikt první instance a odsoudil Nováka ke čtyřem letům věznice s dozorem. Finanční trest mu ale soud neuložil.

„Modlil jsem se, aby mi na ta konta šáhli a něco mi zabavili,“ uvedl Novák v exkluzivním rozhovoru pro CNI. „Museli by totiž prokázat, že pocházejí z trestné činnosti, a to by nebyli schopni.“

Celý rozhovor s Alexandrem Novákem NALEZNETE ZDE.

Zabavování majetku je obecně velmi problematické, policie a posléze soud totiž musí jasně prokázat, že byl pořízen z trestné činnosti, což je často obtížné.

Dokazuje to například kauza bývalého generálního sekretáře ministerstva zahraničí Karla Srby, který byl odsouzen za přípravu vraždy novinářky Sabiny Slonkové. Policie mu zabavila majetek a peníze přesahující částku 15 milionů korun. Nakonec ale musel vše Srbovi vrátit.

Pozemkové vlastnictví Alexandra Nováka
Mapa s vyznačenými pozemky ve vlastnictví, či spoluvlastnictví Nováka. Autor: Michal Voda, CNI.

Příznivý postup

V případě Nováka k zablokování či k zabavení majetku ani nedošlo. „Pokud soud dospěl k závěru, že je na místě uložit trest peněžitý, jehož zmaření by znamenalo, že by odsouzený musel vykonat stanovený náhradní trest odnětí svobody, tedy nad rámec uloženého trestu ještě další trest v trvání dvou let, nebylo již možné uložit trest propadnutí majetku,“ vysvětluje postup mluvčí okresního soudu v Chomutově Lenka Chalupová.

Podle vyjádření Krajského soudu se obě instance zabývaly otázkou, podle jaké právní normy budou v případě Nováka postupovat. Na výběr byly dvě možnosti: buďto posoudit věc podle trestního zákoníku platného v době spáchání skutku, nebo podle normy platné v době rozhodování.

Pokud by se soud řídil novou právní úpravou, pak by Novákovi za stejný trestný čin hrozilo odnětí svobody od 5 do 12 let a soud by mu zároveň mohl uložit také peněžitý trest přesahující 36 milionů korun.

Oba soudy ale zvolily postup podle původní právní normy. „Platí totiž zásada, že je nezbytné vždy rozhodovat podle úpravy platné v době spáchání skutku, podle novější právní úpravy jenom a pouze v případě, že je pro obžalovaného příznivější.,“ uvedla mluvčí Krajského soudu v Ústí nad Labem Marcela Trejbalová. „V dané věci dospěl soud prvního stupně ke správnému závěru, že novější právní úprava není pro obžalovaného příznivější, a proto celou věc posuzoval podle tehdy platného trestního zákona.“

Paradoxně tak Novákovi kromě zmíněných 5 milionů zůstal veškerý majetek i peníze, ačkoliv je přitom podle verdiktu soudu prokázáno, že přijal úplatek přesahující 40 milionů korun.

Eliška Hradilková Bártová, Vojtěch Srnka, Šárka Trunkatová

Článek vznikl za podpory Nadačního fondu proti korupci.