Liberecké Čapí hnízdo – jak se firma stavebního giganta změnila na „malou až střední“ společnost

Liberecké Čapí hnízdo – jak se firma stavebního giganta změnila na „malou až střední“ společnost

Společnost patřící do obřího konglomerátu Syner sáhla po dotacích určené výhradně pro malé a střední firmy. Výsledek? Miliony za kilometr dráhy, které EU odmítla proplatit.  

Liberec – Aféra ministra financí Andreje Babiše okolo dotací pro farmu Čapí hnízdo, která vzbudila obrovskou pozornost médií i politiků, není ve skutečnosti prvním případem, kdy dotační peníze určené menším firmám skončily v síti vlivného byznysového gigantu.

Své „hnízdo“ má několik let už i město Liberec. Tady ze sebe udělal „malou až střední firmu“ obří stavební holding Syner. Musel totiž splnit stejnou podmínku jako Čapí hnízdo, aby dosáhl na vyhlédnutou evropskou dotaci.

Jeden rozdíl tu ale je: Zatímco firma Čapí hnízdo oficiálně Babišovo potravinářské impérium opustila, aby se pak do něj se získanou dotací opět vrátila, na severu Čech s takovou formalitou čas neztráceli. O dotaci pro malé a střední podnikatele si řekla S-Group Sport Facility Management s.r.o., firma Synerem přímo vlastněná.

Sportovní luxus? Liberecká dráha přišla na více než 11 milionů korun, větší část  byla uhrazena dotací (zdroj: ROP Severovýchod)
Sportovní luxus? Liberecká dráha přišla na více než 11 milionů korun, větší část byla uhrazena dotací (zdroj: ROP Severovýchod)

Když dva jsou jeden

Právě v tom je ale kámen úrazu. Evropská unie jasně stanoví podmínky, podle kterých lze určit „malý a střední podnikatel“.Za takového se považuje firma, která má méně než 250 zaměstnanci, méně než 43 milionů EUR v majetku nebo méně než 50 milonů EUR obratu.

To by sice S-Group Sport Facility Management splnil, jenže u propojených firem se zaměstnanci i majetky sčítají (pro zajímavost: Jak se takový výpočet dělá).

Netřeba připomínat, že sčítání se Synerem, jednou z největších stavebních společností v ČR, by tak pro S-Group nedopadlo dobře.

Ministerský audit proti soukromé firmě

Problém potvrdilo i Ministerstvo financí: „Auditem bylo zjištěno, že příjemce S Group Sport facility management, s.r.o. nebyl v době podání žádosti o poskytnutí dotace malým a středním podnikem, čímž nesplnil kritérium oprávněnosti žadatele (…) V této souvislosti nebyl způsobilým příjemcem pro tuto oblast podpory.“, uvedl mluvčí Ondřej Jakob.

Společnost, které hrozí vrácení dotací, se k auditu staví odmítavě.

„S Group Sport Facility Management dosavadní závěry auditu odmítá. Jsme toho názoru, že naše společnost nepochybila, což potvrzují i externí analýzy. Vzhledem k tomu, že je šetření stále v průběhu, nebude se naše společnost k projektu vyjadřovat,“ uvedl pro MF DNES jednatel společnosti Lukáš Přinda.

 Kdo nakonec dráhu zaplatí?  (zdroj: ROP Severovýchod)
Kdo nakonec dráhu zaplatí? (zdroj: ROP Severovýchod)

Brusel firmě platit odmítl

V roce 2014 Evropský úřad proti podvodům (OLAF) uvedl, že je u projektu evidována nesrovnalost s možným finančním dopadem na rozpočet EU ve výši 353 547 EUR.

Evropská komise v souvislosti s tímto závěrem požádala Českou republiku o ujištění, že výdaje související s tímto projektem nebyly zahrnuty do žádosti o platbu, předložené Evropské komisi, ani certifikovány.

Výběrové řízení vyhrála „matka“ zadavatele

Zatímco přetahovaná o dotaci pokračuje, Syner zkrátka nepřišel. Vyhrál totiž výběrové řízení vyhlášené svou vlastní firmou na stavbu sportovní dráhy, kterou dotace z větší části uhradila.

Skutečnost, že se tak zrodilo 1,3 km dráhy široké 3 metry pro inline bruslaře za neuvěřitelných 11,7 milionu korun, není ve skutečnosti tím nejpodstatnějším. Rukama zúčastněných totiž protekly už mnohem vyšší sumy z veřejných prostředků – často za neobvyklých okolností.

Jak hodnotí dráhu web nabruslich.cz?

Vyjet mimo stezku určitě nezkoušejte a na kontrolovaný pád mimo stezku hned zapomeňte! Proč?Protože projektant, provozovatel, realizátor nebo kdo ví jaká hlava pomatená umístila v ta nekritičtější místa v pravoúhlé zatáčce na konci tohoto sjezdu obrovské ostré šutry!
Ale tím to nekončí, pokud si nerozbijete hlavu tady, máte vzápětí další příležitost. Zábradlí, začíná ihned za zatáčkou, v místě kde je pád nejpravděpodobnější.“

Zmiňovaný tendr na dráhu, který kvůli evropské dotaci musel být vysoutěžen podle zákona o veřejných zakázkách, zorganizovala společnost Compet Consulting. Tato společnost mimochodem často administrovala pro Liberec veřejné zakázky, přičemž se řada z nich nevyhnula kritice za diskriminační kritéria. I zde se objevovalo jméno Syneru.

Majitelka firmy, Martina Bufková Rychecká, kterou letos ODS nasadila jako svou kandidátku pro podzimní senátní volby namísto Přemysla Sobotky, nicméně odpovědnost za problematické rysy tendrů odmítla s tím, že nastavení kritérií soutěže je vždy věcí zadavatele.

Konec otevřený…

Vraťme se zpět k případu, který s trochou nadsázky můžeme nazývat jako „liberecké Čapí hnízdo“. Podobně jako slavnější ministerská verze tento případ na své vyústění teprve čeká.

Postih za porušení platební kázně vyměřený Finančním úřadem zatím neplatí, Generální finanční ředitelství letos v lednu prodloužilo do léta lhůtu na odvolání z důvodu složitosti případu. Podobně jako v případě „velkého Čapího hnízda“ tak vyprávíme zatím jen příběh bez jasného konce.

Centrum nezávislé investigace (CNI) ve spolupráci s Krajským protikorupčním pracovištěm (KPKP)
Jaroslav Tauchman a Michal Voda