Marné sliby: Nominace do dozorčích rad jsou stále problém

Marné sliby: Nominace do dozorčích rad jsou stále problém

Praha-  Spojený tým Centra nezávislé investigace (CNI) a Nadačního fondu proti korupci (NFPK) analyzoval 195 nominací do dozorčích rad státních firem, které provedla Sobotkova vláda v letech 2014-2016. Více než čtvrtinu nominací obsadili zástupci politických stran. Vládnímu výboru se především nepodařilo vyřešit případy nominací osob s problematickou minulostí.

Aktuálně: Týden po vydání našeho článku vláda schválila věcný záměr zákona o personálních nominací. K paragrafovému znění je ještě dlouhá cesta, ale připravujeme pro vás článek o tom, co by se skutečně mohlo změnit a kam už nové návrhy nesahají. Zatím zveme ke krátké exkurzi současným stavem dozorčích rad. Redakce CNI 

Neslavný konec vlády Petra Nečase se odehrál v přímé souvislosti s obsazováním  dozorčích rad, které se ocitlo až na hranici úplatků. Následovala personální smršť Rusnokovy vlády, kterou od zásahů do státních společností neodradil ani přechodný „úřednický“ mandát.

Studie organizace Naši Politici srovnávající první rok vlády kabinetů Nečas-Rusnok-Sobotka v 8 nejdůležitějších státních společnostech ukázala, že za srovnatelné období to byla právě nevolená Rusnokova vláda, která vyměnila nejvíc manažerů a členů dozorčích rad.

I nová koalice vzápětí spustila razantní personální výměny, ale zároveň deklarovala, že jako první vláda nastaví transparentní systém nominací. Takový, který zajistí nominace odborníků a bezúhonných osob. Skutečnost je ale jiná.

Bezúhonnost kandidáta? Stejně důležité jako teoretické znalosti

Slibovaná bezúhonnost kandidátů se paradoxně stala největším dluhem vlády. Byl sice ustaven výbor posuzující jednotlivé nominace, ale koalice původní velkorysé záměry osekala do minimalistické podoby. Místo velkého výboru s určitým právem veta zůstali jen tři úředníci, které mohou ministři jednoduše obejít.

A těm na skutečné ověřování kandidátů tak ani nezbyl prostor, pohovory se smrskly do zkoušek ze základní kvalifikace.

 „Osobní integrita je přitom zrovna tak důležitá jako teoretické znalosti. Jestliže kandidát vedl úřad, kde vznikaly podivné zakázky nebo se dobře nehospodařilo s veřejnými prostředky, mělo by to výbor zajímat, než ho pošle hlídat někam další veřejné peníze,“ říká analytička CNI Šárka Trunkátová.

8 strategických společností v prvním roce 3 vlád: ČEZ, ČD, ČD Cargo, Aeroholding, Letiště Praha, Lesy ČR, MERO, ČEPRO
8 strategických společností v prvním roce 3 vlád: ČEZ, ČD, ČD Cargo, Aeroholding, Letiště Praha, Lesy ČR, MERO, ČEPRO

 Ze zápisů Výboru však vůbec není vidět, že by při pohovoru s osobami s problematickou minulostí takové otázky vůbec padly.

Výborem tak bez složitého vysvětlování prošel například exhejtman Stanislav Eichler, který působil ve soukromé společnosti čerpající dotace z „jeho“ kraje nebo Ludmila Petráňová ze společnosti Eltodo (spojované médii s nestandardními zakázkami) a solární společnosti Lumen Energy zapletenou do úplatkářské aféry.

Pozoruhodný byl i návrat Miroslava Šefary, svého času odvolaného z Ředitelství vodních cest za nechvalně známý zvedací most v Kolíně předražený o 350 milionů korun.

 Bývalému radnímu za ČSSD Šefarovi přitom stačilo k návratu málo. Vyměnil strany a vstoupil do ANO. Coby novému asistentovi poslance Stanislava Pflégra se mu otevřely zpáteční dveře. Paradoxně skončil ve státním podniku Povodí Labe, tedy u řeky u níž skončil neslavně Šefara i zdvihací most.

Výbor se snaží, ale šancí moc nemá

„Ojediněle jsme zaznamenali snahu Výboru si zjišťovat i tyto věci, ale tento v podstatě prozatímní orgán na něco takového není prostě zařízen,“ tvrdí Trunkátová, podle které politici založení výboru zbytečně ošidili. „Ve výsledku tu opravdové sledování nominací naprosto chybí,“ dodává analytička CNI.

Ukázalo se to na případu kandidáta dozorčí rady Českých drah Tomáše Révésze, bývalého šéfa SZIF. Jako jeden z mála pohovorů vládního výboru totiž obsahuje zápis z jednání nenápadnou, ale důležitou poznámku: „Na základě otázek členů Vládního výboru nominant detailně vysvětlil své působení ve Státním zemědělském intervenčním fondu (SZIF v letech 2007 až 2011 , shrnul své hlavní kompetence v SZIF a popsal důvody svého odchodu a mediálně probíranou kauzu okolo informačního systému fondu.“

Dva dny před jednáním vládního výboru se totiž v médiích objevily články připomínající Révészův nedobrovolný odchod ze SZIF právě kvůli netransparentní IT zakázce. Výbor tedy věc projednal a Révésze schválil.

Zajímavější je ale to, co v zápisu není. Totiž další Révészovy kauzy, o kterých se před zasedáním výboru nepsalo, ale v otevřených zdrojích jsou stále dohledatelné. Ze starších článků se lze dočíst o další problematické zakázce, údajně předražené až o 60 milionů korun nebo o kauze, když Révész odmítl kontrole ministerstva zemědělství sdělit odměny pracovníků fondu. Ale, co minulo stránky předvčerejších novin, minulo pravděpodobně i sám výbor.

Opozice se vysmívá zápisům z výboru

Stačilo by přitom málo. Kdyby vláda svolila k včasnému zveřejňování jmen kandidátů, mohli by „pátrací „službu zastat novináři a nevládní organizace. Úředníci by tak měli k dispozici informace a mohli by nést skutečnou odpovědnost za to, koho se rozhodnou schválit nebo odmítnout.

Otázky na kandidáty, které měly na VVPN zaznít
Tomáš Vrba (LČR) – riziko střetu zájmů, Vrbův zaměstnavatel vedl s LČR miliardový spor
Miroslav Hejna (LOM Praha) – zapojení kontroverzní firmy do tendru za půl miliardy na EET
Martin Tlapa (EGAP) – selhání dozorčí rady ČEB, ve které působil, v kauze podezřelých úvěrů
Oldřich Černoch (Česká pošta)– stejná kauza v ČEB

Místo toho ale pokračuje hra stínů s nejasnými zápisy z jednání, které nedávají přiliš tušit, na jaké otázky se při pohovoru dostalo. Nebo spíše nedostalo. Zápisy jsou nicneříkající a často sobě podobné  jako přes kopírák.“Kandidát představil své největší profesní úspěchy a neúspěchy. Členové projednali jeho dosavadní kariéru. Nominant představil své vize působení v dozorčí radě.“

Došlo až na to, že se jejich znění začala vysmívat opozice při interpelacích v Poslanecké sněmovně. Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura jeden ze zápisů poslancům přečetl a ironicky komentoval: „Tak to by byla škoda nemít takového člověka ve svých službách. To by byla škoda pro stát.“

Měl odstoupit, místo toho se omylem nechal povýšit 

Situace, kdy stát příliš netuší, co se mu děje pod rukama, má i své úsměvné momenty. Petr Polák, médii zmiňovaný jako osoba blízká premiérovi, při pohovoru na VVPN slíbil při vstupu do ČEZ opustit jinou dozorčí radu, ve společnosti Severočeské doly a.s.

V zápisu  výboru se píše: „Nominant uvedl, že v případě kdy by byl zvolen do dozorčí rady společnosti ČEZa.s. , vzdá se funkce v dozorčí radě společnosti Severočeské doly a.s., byť se o střet zájmů dle jeho názoru nejedná.“

„Místo toho dva dny před nástupem do ČEZ naopak přijal v Severočeských dolech novou funkci  místopředsedy dozorčí rady.  Podle obchodního rejstříku i webu společnosti je jím stále,“ krčí rameny Trunkátová. Nesplněný slib nikdo neřeší.

Politizace dozorčích rad nikoho nezajímá 

Otázku politizace, kterou si s dozorčími radami nejčastěji spojuje veřejnost i média, výbor neřeší vůbec. Vládní „hlídači“ nominací netuší, kolik politiků v dozorčích radách je a ani nemají za úkol to zjišťovat.„Nerozumím tomu, jak chce vláda zaručit nezpolitizované dozorčí rady, když jediní, kdo politiky sleduje, jsou nevládní organizace?“ komentuje  analytik Janusz Konieczny z NFPK.

Osob spojených s politickými stranami není přitom málo. Ze 195 nominacích více než 25% bylo spojeno s nějakou z politických stran.

Nepřekvapí přitom, že mezi nominanty s vazbami na politiku, kteří přichází z toho kterého ministerstva, typicky převažují straničtí kolegové příslušného ministra.  Je to vidět na příkladech ministerstev průmyslu i zemědělství. V resortu financí to platí také, tedy pokud se počítá se zvláštní situací v ANO.

Mladému hnutí stále pravděpodobně chybí potřební odborníci, takže jako jediné posílá do dozorčích rad aktivní poslance. A oproti ostatním stranám mají jím řízená ministerstva další zvláštnost – skupinu nominovaných, které nespojuje politika, ale spíše oblast podnikatelských aktivit Andreje Babiše.

Konexe se tady sbíhají u Agrofertu či Unipetrolu. Zajímavé je, že právě  nominace z petrochemie nekončí jen podnicích jako MERO a ČEPRO, ale objevují se i v ČEZu, Českých drahách či ČD Cargo.

Nejvíce osob spjatých s politiky vysílá do dozorčích rad Ministerstvo zemědělství. Je to více než 40 % všech jeho nominací. V tomto případě hraje svou roli častá účast regionálních politiků ve státních podnicích povodí jednotlivých řek. I zde dominují lidovci.

Čekání na zákon 

Závěr je podle analytiků zřejmý. „Bez personálního zákona a zásadní reformy nominačního systému můžeme počítat spíše se stínohrou než opravdovým zlepšením. Až se začnou měnit koalice a objeví se tlak na změny dozorčích rad, bude to teprve vidět naplno,“ uzavírá Janusz Konieczny z NFPK.

Stručný souhrn výstupů studie zde

logo-adobe-pdf
CO SE (NE)ZMĚNILO V OBSAZOVÁNÍ DOZORČÍCH RAD? Stručný přehled personální politiky vlády 2014-2016

Michal Voda, Šárka Trunkátová