Srovnání hospodaření krajských rad v posledních letech

Srovnání hospodaření krajských rad v posledních letech

Praha, 05.10.2016 – Dluhy všech krajů v ČR dosahují 51 miliard korun. Pro srovnání, zhruba stejnou částku dostávají každoročně od státu v rámci rozpočtového určení daní. Některým krajským radám se daří dluhy výrazně snižovat, často je to však na úkor investic v kraji. Spolek Naši politici porovnal výdaje všech třinácti krajů za současného vedení a nabízí výsledky srovnání v různých oblastech.

Snižování dluhu na úkor investic?

Pardubický a Středočeský kraj získaly v součtu nejvíce bodů ve srovnání provozních nákladů úřadů, investic v kraji a vývoje zadlužení. A to i přesto, že jsou investice středočeských radních v přepočtu na obyvatele druhé nejmenší v republice. V letech 2013–2015 však dokázali možná právě proto snížit o 24 procent zadlužení kraje a na hlavu mají také nejnižší náklady na provozování úřadu.

„Čísla, která nám po prozkoumání závěrečných účtů zůstala, nešlo často kvůli rozdílným velikostem krajů prostě jen porovnat mezi sebou, a proto jsme se rozhodli je přepočítávat na počet krajských obyvatel,“ upřesňuje metodiku rozboru předseda spolku Naši politici Tomáš Trenkler.

Na opačné straně tabulky najdeme kraj Jihomoravský. Přestože jsou v přepočtu na obyvatele druzí nejefektivnější ve správě úřadu, dluh pod Haškovou vládou narostl o 37 procent, což je v daném období nejrychleji se zadlužující region. Tempu zadlužování navíc neodpovídala míra investic, ve kterých se kraj ocitl až na 11. místě.

Mzdové náklady odpovídají velikosti krajů

Srovnání nákladů na mzdy a související výdaje v roce 2015
Srovnání nákladů na mzdy a související výdaje v roce 2015

Tři největší kraje co do počtu obyvatel podle údajů ČSÚ vynaložily v roce 2015 na mzdové a s nimi související výdaje zdaleka nejvyšší částky. Nejméně je to nepřekvapivě u kraje Karlovarského. Při přepočtu na jednoho obyvatele územního celku se však pořadí zcela obrátí a upozorní na sebe Kraj Vysočina.

„Vysočina je třetí nejméně lidnatý kraj, přesto má až šesté nejnižší mzdové náklady. V těchto stamilionových částkách nejde o zásadní rozdíly, přesto budou neveřejné platy politiků a vysokých úředníků budit vždy silné emoce,“ doplňuje Trenkler.

Za banky a telefony se platí rozdílně

Srovnání výdajů krajů na služby peněžním ústavům v roce 2015 ukazuje obrovské rozdíly ve vynaložených částkách. Zatímco v Moravskoslezském kraji vyplatili za služby přes 36 milionů korun, na Vysočině zaslali bankám za jejich služby jen necelých 900 tisíc korun.

Účetní analytik spolku Naši politici Kamil Dvořák výsledky srovnání komentuje: „Velká nevyrovnanost (nejen) v této položce svědčí o tom, že mnohé kraje mají, diplomaticky řečeno, velké rezervy v hospodaření s veřejnými penězi. V této položce přitom nejsou započítány náklady na splátky úvěrů ani na platby úroků“

Srovnání nákladů na služby bankovním úřadům v roce 2015
Srovnání nákladů na služby bankovním úřadům v roce 2015

Podobné rozdíly nalezneme u krajů také například v nákladech na telekomunikace a radiokomunikace. Ty se dlouhodobě snižují, na Vysočině však za tyto služby zaplatili v roce 2015 přes pět milionů korun. Z celkové částky 23 milionů v součtu všech krajů v témže roce jde jednoznačně o nejvyšší sumu.

Cestovné krajů za 60 milionů ročně

Nejvíce peněz na tuzemské i zahraniční cestovné vyplatil Jihomoravský kraj (8,5 milionu korun), nejméně pak kraj Liberecký (bezmála 2,3 miliony korun). Za rok 2015 stály daňové poplatníky všechny takové „krajské výlety“ přes 60 milionů korun.

Srovnání nákladů na cestovné v roce 2015
Srovnání nákladů na cestovné v roce 2015

„V celkové částce nenajdeme meziročně velké rozdíly,“ komentuje čísla Trenkler. „U konkrétních regionů však zaujme navýšení výdajů Středočeského kraje mezi roky 2014 a 2015 o více než 70 procent, a naopak jejich snížení ve Zlínském kraji mezi roky 2013 a 2015 o dvě třetiny,“ upřesňuje výsledky.

Projekt byl podpořen Velvyslanectvím Spojených států amerických a data byla čerpána z Monitoru Státní poklady a ČSÚ. Prezentace srovnání položek byla vybrána náhodně a v budoucnu je v plánu zveřejnit další údaje. „Máme z čeho vybírat, dat je opravdu velké množství. Cílem srovnání není ani tak ukazovat, kdo za co platí více a kdo méně, ale probudit v občanech zájem tázat se, proč tomu tak je,“ dodává Trenkler závěrem.

Více informací včetně grafů a tabulek na: http://www.nasipolitici.cz/cs/projekty/krajske-rozpocty.

Tomáš Trenkler, Kamil Dvořák