Ostrava, nebo Budějovice? Které město je nejvíc otevřené veřejnosti?

Ostrava, nebo Budějovice? Které město je nejvíc otevřené veřejnosti?

Odpověď přináší nová analýza, kterou dnes zveřejnila mateřská organizace CNI občanské sdružení Naši Politici. Zaměřila se také na nově zvolené komunální politiky.

 

Praha – Sdružení Naši Politici podrobilo analýze více než 150 životopisů nových komunálních politiků. Ze zkoumání vyplynulo, že téměř plná polovina z nich přišla na radnici bez předchozích politických zkušeností.

Tento trend lze do velké míry přičíst úspěchu hnutí ANO. Faktem také je, že téměř čtvrtina zastupitelů se nehlásí k žádné politické straně.

Po půl roce od komunálních voleb, tak lze konstatovat, že byly suverénně ve znamení politických nováčků. Tento trend přinesl také důležitou pozitivní změnu v tom, že v radách zkoumaných měst nedochází ke kumulaci funkcí.

Analýza přináší kromě profilů jednotlivých komunálních politiků, také informace o míře otevřenosti radnic a o politických i podnikatelských aktivitách nových zastupitelů. Podrobné profily zkoumaných politiků naleznete ZDE.

Jeden z osmašedesáti

Z analýzy vyplynulo, že z osmašedesáti radních pouze dvanáct zasedá současně v krajském zastupitelstvu a pouze jeden z nich – Martin Hyský z jihlavské ČSSD – je také členem krajské rady.

Podobná situace panuje také mezi pražskými starosty, když k vedoucí funkci na úřadu městské části vykonává pouze jedna vysokou politickou funkci – starostka Prahy 2 a zároveň poslankyně Jana Černochová z ODS. Tři starostové MČ pak zasedají také v zastupitelstvu hl. m. Prahy, žádný však není členem Rady.

Pražští starostové jsou naopak výrazně politicky zkušenější než radní v krajích, když pouze čtyři z nich byli zvolení poprvé a tři z nich jsou nestraníky.

100_4464

Celkový počet uvolněných, tedy placených funkcionářů, se oproti minulému volebnímu období nijak zásadně nezměnil. Ve čtyřech městech jedna placená funkce ubyla a ve dvou naopak po jednom uvolněném funkcionáři přibylo. Vesměs tak přerod nových koalic nesvedl k pokušení navyšovat placené funkce pro nové politiky.

Zajímavé je ale srovnání počtu placených volených funkcionářů mezi jednotlivými městy. Ukazuje se, že některá menší města potřebují na radnici pro své řízení více funkcí než velké metropole. Například zatímco 300tisícová Ostrava si vystačí se šesti uvolněnými politiky, téměř poloviční Plzeň má k dispozici 10 uvolněných funkcionářů

Budějovice, nebo Ostrava?

Analýza přináší také informace o tom, zda krajská města umožňují svým občanům udržovat si přehled nad výdaji jejich obcí pomocí tzv. rozklikávacích rozpočtů. Krajská města jsou v České republice v tomto směru rozdělena téměř přesně na polovinu.

Rozklikávací rozpočet je možné nalézt na webových stránkách úřadů šesti krajských měst, zatímco v ostatních případech má rozpočet klasickou, do velké míry nepřehlednou podobu. Za beze sporu pozitivní je možné označit zjištění, že pětice měst se rozhodla nečekat na dlouho diskutovaný (a odkládaný) zákon a  dobrovolně zřídila internetový registr uzavíraných smluv.

Rozporuplné výsledky naopak přináší přehled toho, do jaké míry zveřejňují radnice sledovaných měst záznamy z jednání tamních zastupitelstev a rad. Průběh jednání zastupitelstev zveřejnují všechna krajská města formou písemného, zvukového nebo video záznamu. Sedm z nich poskytuje svým občanům možnost sledovat jednání dokonce v přímém přenosu po internetu. Horší je už ale to, že zápisy z jednání městských rad zveřejňuje pouze šest krajských měst.

Ze všech výše zmíněných ohledů vychází jako nejtransparentnější a nejotevřenější město České Budějovice, které nabízí svým občanům všechny zmíněné vymoženosti. Z tohoto hlediska by tedy v Českých Budějovicích opravdu chtěl žít každý. Na opačné straně pomyslného pořadí se pak nachází město Ostrava nabízející pouze textové záznamy z jednání zastupitelstva.

Oproti krajským městům je dvaadvacítka pražských městských části o něco méně transparentní. Přestože od voleb přibyl rozklikávaci rozpočet na Praze 2 a na Praze 8, celkový počet městských částí, které svým občanům nabízejí možnost si přehledně projít její hospodaření, je stále pouze sedm. Rozklikávací rozpočet tedy nabízí necelá třetina městských částí oproti necelé polovině krajů.

Znění uzavřených smluv pak uveřejňuje pouze šest městských částí, což je o jedenáct procent méně než v případě krajů.

Vojtěch Srnka

Zde naleznete celou analýzu, ze které se například dozvíte, která města už zveřejňují smlouvy :

stažený soubor

Půl roku v čele radnic – Praha a krajská města po komunálních volbách 2014

Zde naleznete krátké video, na kterém jsou shrnuty stěžejní závěry analýzy: https://www.youtube.com/watch?v=vwXQe_qPz-g&feature=youtu.be